Hovory na kládách

Lidé v rovnováze 2021

Hovory na kládách

ThMgr. Milan KlapetekThMgr. Milan Klapetek

Dlouhá léta sloužil jako duchovní a nyní vyučuje humanitární předměty na brněnské technice, bude lidem formou podobenství přibližovat křesťanské hodnoty.

Pro začátek přichystal 16 témat, (mandel + 1) majících nejen přístupnou formou osvětlit určitou otázku či problém, ale i probudit zájem o otázky, ležící za hranicí bezprostřední pragmatičnosti. Každý výklad by měl přístupný časový rozměr do 30 minut, a na hledání dalších témat a celé realizaci by se mohlo podílet i centrum Alfons a psychologové ICV. Postupně by bylo možno i na základě zpětné vazby nalézat témata další a další, a mnohé látky a témata z oblasti filosofie i náboženství by tak bylo možno touto formou pojednat a zpřístupnit.

1. téma

středa 7. 7. 2021 od 20:00 hod.

O smyslu vyprávění

mezi lidmi se děje v různých vlnových délkách – jinak vyzní sdělení, pronesené z yysoké tribuny tisícihlavému zástupu, jinak z kazatelny nebo univerzitní katedry. Velmi důležitá je jedna délka, která je skoro zapomenutá a kterou oživíme, byť pouze on-line. Je to sdílení, hovor na lavičce, kládách či mezi.

2. téma

středa 14. 7. 2021 od 20:00 hod.

Dodatečné sdělení knížete Homonaye

– v operetě Cikánský baron je jedna krásná epizoda, kde je dodatečně sděleno něco, co měli ti aktéři vědět už na začátku. A najednou je všechno jinak a oni se nestačí divit. A to se stává častěji, než byste mysleli! I s tím je dobré počítat.

3. téma

středa 21. 7. 2021 od 20:00 hod.

Cedule

– jsoucna lze zorganizovat do pořádku nespočtem způsobů, přičemž z hlediska každého možného uspořádání se každé jiné jeví jako neřád a nelad. Než člověk prohlásí, že je někde nepořádek, měl by to vzít v úvahu. Vada může být v něm.

4. téma

středa 28. 7. 2021 od 20:00 hod.

Podobenství o pojistném ventilu

– pojistný ventil a jeden problém s ním spojený může ukázat, jak zůstat svobodný a přitom vyhovět zákonům, požadavkům a normám. Je to skoro jak nakrmit vlka a zachovat ovci. Ale jde to!

5. téma

středa 4. 8. 2021 od 20:00 hod.

Podobenství o kohereru

– jak propojit izolované částečky do „celku" a jak se v tom ději lépe orientovat, to nám poradí koherer. Ono se to týká naší lidské pospolitosti a vlastně i její budoucnosti.

6. téma

středa 11. 8. 2021 od 20:00 hod.

Jak zabít člověka vyléčením

– každá situace spočívá ve složitém propojení jednotlivých součástí a jejich relativní rovnováze – narušení té rovnováhy i dobře míněným „ozdravným zásahem" může mít fatální následky.

7. téma

středa 18. 8. 2021 od 20:00 hod.

Podobenství o Kardanově závěsu

- Kardanův závěs je důležitá strojní součást, mohoucí sloužit jako obraz toho, co člověk potřebuje k zachování životní rovnováhy. Není to nic složitého a potřebné součástky si můžete snadno opatřit.

8. téma

středa 25. 8. 2021 od 20:00 hod.

Co viděl sluha a co paní hraběnka

– na základě jedné anekdoty si vyložíme, jak je různě možno vnímat jednu a tutéž realitu, a posoudíme, co je lepší.

9. téma

středa 1. 9. 2021 od 20:00 hod.

O dvou systémech světa

– to sice už napsal Galileo Galilei, ale je to tak silná myšlenka, že se v ní může docela dobře pokračovat. Nejen sluneční soustavu lze vidět nejméně dvěma způsoby, ale něco podobného platí i o všem, co člověka obklopuje. Může to vidět jako celek a jednotu, nebo vzájemně se nemilosrdně peroucí jednotliviny. Co z toho pak vyplývá a jak se v takových světech člověk cítí a chová, nad tím stojí zato se zamyslet. I na kládách.

10. téma

středa 8. 9. 2021 od 20:00 hod.

Žijeme na kouli

– jednoduchá výroková logika je úžasná věc, ale je v něčem podobna Euklidově geometrii, odehrávající se v rovině. Jenomže my žijeme na kouli, kde když jdeš na Východ, a stále na Východ, dojdeš na Západ. A platí to i jinde... Co s tím?

11. téma

středa 15. 9. 2021 od 20:00 hod.

Problém neviditelných šatů

– lidská společnost a mnohé dění v ní i v člověkově mysli je založeno na něčem, co vědecky a „objektivně" není, neexistuje. To je malér, ale lze to pochopit a být rázem o kousek dál a výše.

12. téma

středa 22. 9. 2021 od 20:00 hod.

Jak se může v zatmění rozsvítit

– první předpovězené zatmění Slunce mělo i jeden zvláštní následek. Lze říci, že zatměním se někomu rozsvítilo v hlavě. Kdyby to šlo...

13. téma

středa 6. 10. 2021 od 20:00 hod.

Problém naší kotliny

– problém naší české kotliny lze vnímat různě. Existuje jeden obraz, který měl sloužit k jeho vystižení – zelinář, který si do výlohy pověsí heslo, kterému sám vůbec nevěří. Je to padouch nebo není? Pro odpověď skočíme do starověkých Athén.

14. téma

středa 13. 10. 2021 od 20:00 hod.

Malá óda na elipsu

- jedním ze základních a nejsnáze pochopitelných geometrických tvarů je kružnice a plocha, kterou ohraničuje. I v životě je běžné, že hledáme jeden střed, jeden úběžník, jedno určující kritérium. V geometrii je to v pořádku, ale v životě by bylo lépe častěji používat elipsu, která má ty „středy" neboli ohniska dvě. Třeba individuum a celek, a tak podobně...

15. téma

středa 20. 10. 2021 od 20:00 hod.

Podobenství o ekvantu

– Ekvant je místo, ze kterého se něco jeví řádné, zákonité a pravidelné, a to slovo se používalo v době sporů mezi stoupenci geocentrismu a heliocentrismu. Byla to tehdy tak trochu sofistická skrčka, mající zachránit zeměstřednost, ale, není na tom něco? Není k tomu, aby člověk mohl něco zhodnotit a vyhodnotit jako řád nebo neřád potřeba stát na určitém místě? Dost možná, že ano...

16. téma

středa 3. 11. 2021 od 20:00 hod.

Buď hodný nebo si nenech ubližovat?

Český učitel a cestovatel František Kořenský po sobě zanechal několik knih, ve kterých barvitě a poutavě vypsal své cestovatelské zážitky, poznatky a zkušenosti. A ta jedna, pocházející z USA, mně už dlouho leží v hlavě. Je v ní vyjádřeno dvojí pojetí lidského soužití.

Jak a proč

Výchozí úvahy a zdůvodnění

Kvalita života nezávisí zdaleka pouze na materiálním komfortu a vnějších okolnostech, ale do značné míry i na něčem, co je na půdě technické univerzity možno právem nazvat „vyhodnocovací program“, sídlící v individuální mysli. Tento vyhodnocovací program je součástí člověkova obrazu světa, ve kterém jsou všechny události, okolnosti i vjemy průběžně zpracovávány do finálního produktu, kterým je životní pocit, od kterého se také odvíjí člověkův postoj k oněm vnějším skutečnostem a podoba jeho aktivity.

Kvalita onoho vyhodnocovacího programu je nejen nesnadno měřitelná, ale i nesnadno definovatelná. Z hlediska jednoho pojetí lidské existence je správné a žádoucí, aby člověk reagoval akcí a třeba i útokem na cokoliv, co není v sebemenším souladu s jeho zájmy a představami, jiné koncepce vidí kvalitu v největší možné míře klidného snášení i velmi nestandardních podmínek a okolností. Oba tyto postoje je možno z hlediska dávné moudrosti považovat za krajnosti, a vyloučením těchto extrémů nastane potřeba definovat a zajistit přiměřenou střední cestu. Další důležitou vlastností onoho programu je to, že člověk vnímá svoji existenci i se všemi průvodními jevy, které k ní patří pozitivně, vděčně a konstruktivně, což je signalizováno radostným a šťastným pocitem ze života. Z tohoto pocitu pak vychází i ochota navazovat se svým okolím a světem vůbec harmonické vztahy, což ovlivňuje nejen podobu člověkovy aktivity, ale v součtu i harmonické koexistence jedinců v určitém menším či větším lidském celku.

Optimální nastavení onoho člověkova vyhodnocovacího programu je záležitostí lidské kultury a dělo se tradicí, a to jak institucionalizovanou, tak neinstitucionalizovanou. Institucionalizovanou stránkou onoho formování byly původně mýty, realizované v podobě svátků a slavností, a vedle toho byla i individuální ústní tradice, předávaná spontánně z generace na generaci. Tam se člověku nastavovaly v jeho programu základní parametry, tedy co a kam až se sluší snášet, a kdy a s čím bojovat. Stejně tak se nastavovaly i základní etické postoje a zejména pak radostnost jako vše zastřešující pocit. Takových svátků, ve kterých byl vždy „ošetřen“ některý aspekt člověkovy existence bylo v běžném kalendářním roce několik desítek. Při nich a vedle nich fungovalo i ono individuální předávání v podobě takřka každodenních „hovorů na kládách“, které byly dnes dokonale vytlačeny produkty zábavního průmyslu.

Soudím, že vymizení některých těchto vlivů způsobuje deficit, který se projevuje zejména v krizových situacích. Již na první pohled je patrno, že zatímco v dřívějších dobách „nebezpečí shánělo lidi do houfu“, dnes je ještě víc odděluje a staví proti sobě. Objevují se fenomény, které lze spojit ve výstižný, avšak nesnadno definovatelný pojem „tekutý hněv“. To je nešťastnost a neradostnost, hledající příležitost k ventilaci agresí a destrukcí, a to na základě sebemenší záminky či podnětu. S tímto fenoménem nic nespraví ani oficiální propaganda, ani zákony, ani jakákoliv věda, snad krom psychologie a sociologie, ty však, přísně vzato, nemají řešení tohoto problému ani v náplni, ani v programu. Církve a náboženské společnosti oslovují pouze určitý segment společnosti, a i jejich zaměření míří leckdy poněkud jinam, než k řešení tohoto problému.

Náznakem či příspěvkem k řešení by mohlo být obnovení jednoho žánru, který býval důležitým nástrojem oné inkulturace – nezávazná, pohodová beseda či vyprávění, ve kterém se spíše mimoděčně než prvoplánově a přísně programově dostávají o mysli vlivy, optimalizující ono její nastavení. Taková platforma ze života dnešního člověka prakticky vymizela a bylo by zajímavo učinit pokus o její vzkříšení. Tím je právě tento projekt.

Zaujal vás projekt Lidé v rovnováze?

Sdílejte!